Povídání nejen o papričkách pro všechny, co rádi něco pěstují a jsou rádi, když je pálí huba.

Březen 2012

Za inspirací

28. března 2012 v 15:27 "Různé" a "jen tak"

Je jaro a je krásně.
Všechno utěšeně roste. Poslední opozdilci teprve klíčí, ale většina sazeniček už vyrostla z období drobných zelených nitek se dvěma lístky, kdy je i ošklivý pohled může zahubit. Dokonce i lilky se nakonec nechaly přesvědčit a vyrazily na svou životní pouť. Slunce je dostatek a nikdo se nevytahuje. Kromě zalévání a občasného přesazování, nedají papričky a spol téměř žádnou práci. Jedinou starost nám dělá nedostatek kelímků od jogurtů. Teď jsem jich od rodičů přivezla asi čtyřicet, ale to nic není, rajčata je obsadila jako nic a jedině přemísťování paprik do větších nám dočasně umožnilo pokrýt potřebu. I venku se vše probouzí a leze na povrch, teda kromě toho, co jsme zaseli my! Jediné, čeho zatím vypadá, že bude dost je rukola. Asi se letos budeme hodně pást. Fritilarie a narcisy utěšeně přerůstají česnek, jediné co je omlouvá je, že jsou nádherné. Tuříny a ředkvičky, které měly být předvoj pro rajčata, se nikam nehrnou. Člověk se jim až diví. Takové hezké jaro. Ale na všechno je čas, vždyť sezóna teprve začíná, do Zmrzlých je ještě daleko. V tuto dobu, kdy papriky a rajčata jen tiše koukají z oken a nenápadně přidávají lístek za lístkem, je možné ukojit touhu po plodech prohlížením internetu. Sbírat inspiraci a těšit se, že něco podobného budeme mít taky doma.

Pro pěstitele chilli jsou vynikajícím zdrojem inspirace stránky www.fatalii.net a všechny jejich odnože. Jsou to stránky pana Jukky Kilpinena z Finska, který od roku 1999 pěstuje chilli. Nejdřív to začalo jako koníček, ale teď už to má dost ve velkém, dodává své výpěstky do obchodů a sám má svůj e-shop (i když pro nás trošku moc drahý), nedávno vyšlechtil 2 vlastní odrůdy, no prostě super týpek... Takže spousta tipů na pěstování v bytě i venku, hydroponie, bonzaje, stavba skleníků, atd.

Jako inspirace, co si pořídit za papričky, je výborná databáze www.thechileman.org zahrnující více než 3700 odrůd, většinou i s popisky a obrázky. Navíc zde můžete najít ostatní pěstitele, zjistit co mají a odkud jsou.

O planých chilli papričkách jsou hezké stránky www.wildchilli.eu s mapkami, fotkami a klíčem k určování.

Dobrý nápad je i databáze internetových stránek o paprikách www.ringoffire.net.

Pro pěstitele rajčat a vůbec fandy zahradničení jsou výborné stránky www.thisgardenisillegal.com, o nichž už jsem se jednou zmiňovala, plné krásných článků o zahradnických a životních radostech a starostech paní Hanny z Clevelandu. A hlavně jsou tam recenze odrůd rajčat, takže dobré typy, co pěstovat.

Pro pěstitele všeho, co roste, je užitečná databáze tomclothier.hort.net s informacemi o teplotách, o tom, jak co zasít, aby to rostlo, o škůdcích, půdě, genetice atd. Neocenitelný pomocník!

Rajské recenze 2011

20. března 2012 v 13:46 Profily odrůd
Když jsme asi před 2 lety objevili stránky This Garden Is Illegal byla jsem unešena. Autorem stránek je paní Hanna, která žije v Clevelandu a píše blog o radostech a těžkostech zahradničení. Kdo ví, jaké je klima v Clevelandu, si zajisté dokáže představit čeho je víc. Pěstuje rajčata. Každý rok přidává nové a nové odrůdy, ochutnává je a píše na ně recenze. Jsou to ohromně inspirující stránky, navíc jsou skvěle napsané. A tak jsem její nápad ukradla. Nemáme sice tolik zkušeností, ale to se časem dožene. Ani nejsem tak okouzlující spisovatelka jako paní Hanna, ale zase píšu česky, což může být užitková vlastnost.
Stejně jako papriky, rajčata nakupujeme na internetu, hlavně z Německa a UK a to převážně americké (USA), ale i třeba ruské či středoamerické odrůdy.
Tak co jsme tedy v roce 2011 pěstovali:


Red Currant

Červená rybízová rajčata.

Rostliny:
Když jsme je vyseli, dělaly nám radost. Velké sazenice s pevnými stonky stály zpříma jako svíčky. I při výšce okolo půl metru byly stabilní a nemusely se uvazovat. Překvapilo nás, že i přes to, že jsou to rybízová rajčata, byly rostliny mohutnější, než některé obří odrůdy. Kvetou velmi brzy, plody jsou ve velkých hroznech, které postupně dozrávají.

Plody:
Rajčátka jsou drobná, okolo 1 cm, červená, kyselejší, hodně šťavnatá. Je nutné je pravidelně sbírat a ihned jíst, brzy se kazí, praskají, kvasí a opadávají, proto musí být po ruce, nehodí se příliš do hustého záhonu.

Hodnocení: 40%
Výhodou je, že pro své silné stonky a lehké plody se rajčata neklátí a neválí po zemi, když je zapomenete uvázat. Nevýhodou je, že se musí velmi často sbírat a nelze trhat celé hrozny.
Tatínek se o nich vyjádřil: "Kdo má ty malý kuličky furt obírat." A to je ten důvod, proč už je dál nebudeme pěstovat.

White Cherry

Bílá cherry rajčata z USA od šlechtitele Josepha Bratky.

Rostliny:
Spíše velké rostliny. Ne tak pevné jako Curranty.

Plody:
Velmi početné, světle žluté až bílé plody, méně sladké než červená cherry rajčata. Plodí dlouze. Plody praskají, je potřeba je včas sklízet, aby v prasklinkách nezačaly plesnivět.

Hodnocení:60%
Chutná, dobře plodící rajčata. Nevýhodou je praskání plodů. Přesto jim letos dáme ještě šanci.


Isis Candy

Pochází z USA od stejného šlechtitele jako White cherry. Údajně nejsladší rajčata na světě.

Rostliny:
Středně velké rostliny, které je třeba uvazovat. Kvetou a plodí později, ale zato velmi dlouho (až do mrazů) a velmi vydatně. Podle ostatních zahrádkářů, mají sklony k bakteriálním onemocněním, my jsme s nimi žádný problém neměli.

Plody:
Velmi lahodné a sladké plody, přiměřeně šťavnaté,oranžové s červeným žíháním, okolo 3 cm. Ještě malé nezralé plody zřejmě chutnají molicím, které je nabodávají. Rajčátka jsou pak plná podlouhlých hnědých jizviček. Na chuť to ale vliv nemá.

Hodnocení: 80%
Výhodou je výborná chuť a příjemná konzumní velikost. Nevýhodou je, že kvůli pozdní zralosti jich dost nestihne dozrát (dají se pak ale stejně použít do salzy). Jizvičky po molicích snižují estetickou hodnotu rajčátek, takže mi bylo trochu nepříjemné je nabízet návštěvám, což je škoda, protože jsou fakt výborná.

Black Trifele

Odrůda z Ruska., i když se někdy prodává pod názvem Japanese Black Trifele. Velmi bohatá na antioxydant lykopen.

Rostliny:
V nějakém pominutí smyslů jsme je vyseli už v lednu. V dubnu měly okolo půl metru a nikdo je nechtěl, protože byly příliš velká na to, aby se daly převážet. Nakonec ale ve srovnání s ostatními odrůdami to nebyly žádní obři. Rostliny mají slabé stonky a je třeba je uvazovat už v mládí.

Plody:
Plody jsou velké asi jako pěst, mírně hružkovitého tvaru tmavě hnědočervené barvy. Velmi chutné, nepříliš sladké, s velmi specifickou "uzenou" chutí. Nejsou přehnaně šťavnaté, takže se dobře krájí. Plodí poměrně vydatně.

Hodnocení: 100%
Hodně luxusní rajčata, nelze než doporučit.Snad jedinou nevýhodou je, že rostliny je nutné pravidelně uvazovat, protože se rády povalují.

Black Krim

Odrůda z Krymu. Velmi bohatá na antioxydant lykopen.

Rostliny:
V podstatě stejné vlastnosti jako Black Trifele, liší se jen vzhledem listů. Květy jsou často mutantní se zmnoženými obaly i tyčinkami.

Plody:
Plodí méně než B. Trifele, plody jsou větší, 8 až 10 cm, tmavě hnědočervené a žebrované. Chuť je dobrá, ale ne tak jako u Trifele, jsou trochu škrobnatá a velmi šťavnatá, takže při rozkrojení vytečou, což u rajčat nemám ráda. Při přezrání slupka kožovatí.

Hodnocení: 40%
Když černá rajčata, tak rozhodně spíš Trifele než Black Krim. Takže příští rok už je set nebudeme.

Black Krim a Oaxacan Jewel

Oaxacan Jewel

Mexická rajčata z oblasti Oaxaca.

Rostliny:
Velmi mohutná rajčata s robustními stonky a silnými dlouhými větvemi, vhodná na teplá místa, ale ne suchá. Květy jsou často mutantní.

Plody:
Věnovali jsme jednu rostlinu našim přátelům, kteří bydlí v Pouzdřanech pod stepí. Když jsme tam ochutnali první plod, tak jsem se z toho málem … obkreslila. Díky dostatku tepla, to bylo to nejlahodnější rajče, co jsem kdy jedla. Plody jsou šťavnaté a správně sladké (ani moc ani málo), vynikající ovocné chuti. Jsou velmi variabilní co do velikosti, žebrované, žluté s oranžovým žíháním. Platí, čím víc slunce, tím víc vynikne jejich chuť. I když v Brně tak moc teplo není, stejně byla luxusní. Plodí dlouho a vydatně. Nejlepší je plody ve vrcholném létě jíst jen tak a později, kdy slunce ubude je používat do jídla či salátů.

Hodnocení: 90%
Nelze nic vytknout. Prvotřídní rajčata, velké, silné a zdravé rostliny, široká možnost využití. Jedině snad...je nutné je dát na okraj záhonu, aby ostatní rostliny nestínily plodům. Je fakt škoda pokud plody dozrají bez slunce, ztrácí tím svou jedinečnou chuť.

Aunt Ruby's German Green

Stará odrůda zelených rajčat z Tennessee, pojmenovaná po Ruby Arnold, jejíž otec si tato rajčata přivezl z Německa. Strašně moc jsem chtěla vyzkoušet smažená zelená rajčata jako v tom filmu, snad jen bez omáčky z násilnického manžela.

Rostliny:
Rostliny jsou již odmala velmi robustní se silnými stonky. Dorostly téměř do dvoumetrové výšky a jejich stonky byly jako mladé stromky. Květy jsou často mutantní.

Plody:
Plody jsou velké (až 700g), žlutozelené s tmavě zeleným žíháním, žebrované, sladkokyselé, zeleninové chuti, konzumují se až začnou měknout, jinak jsou kyselé. Jsou akorát šťavnatá po rozkrájení neroztékají, takže se dobře jí. Přestože praskají, jizvy se zacelují bílou kůžičkou a zpravidla neplesniví. Zrají velmi pomalu, ale rostliny dobře a dlouho plodí až do mrazů. Přes nezralý zelený vzhled, jsou to mimořádně vynikající rajčata. Samozřejmě jsme je vyzkoušeli smažená, obalovaná jako řízky. Je škoda to dělat! "Tetičky" jsou tak dobré, že jakákoliv tepelná či jiná úprava je plýtvání. Na stole vypadá miska zelených rajčat dost nezvykle a návštěvu zajisté překvapí.

Hodnocení: 100%
Luxusní rajče, jemuž nelze nic vytknout, snad jen by mohla zrát rychleji, kdo se má tak dlouho těšit.



Carribe

Karibské červené rajče, které jsme si objednali protože je rezistentní proti plísním. Bohužel jsme si nevšimli, že je determinantní.

Rostliny:
Nepříliš velké rostliny. Kvetou pozdě.

Plody:
Vzhledem k tomu, že rostlina měla jen dva plody, které dlouho zrály, není k nim mnoho co říct. Červená, středně velká rajčata, nijak oslňující chuti.

Hodnocení: 10%
Je možné, že místní klima není pro tuto odrůdu dostatečně slunečné a proto nemohla předvést své klady. Každopádně ji neshledáváme vhodnou pro další pěstování.



V roce 2012 nám přibylo 7 nových odrůd: Hillbilly, Persimon, Carbon, Trophy, Cherokee Purple, Azoychka a Ildi.

Budování vyvýšeného záhonu

18. března 2012 v 20:45 Ekozahrada
Po přečtení několika knih a shlédnutí několika pořadů o ekozahradách jsme usoudili, že naše nová zahrada se bez vyvýšeného záhonu prostě neobejde! Vyvýšený záhon přináší řadu pěstitelských výhod a je to i vizuálně zajímavý prvek.
Předně zvětšuje plochu vhodnou pro pěstování rostlin. Nabízí dva typy stanovišť na jednom záhonu, slunné na staně po svahu a stinné na té opačné. Rozkládající se dřevo uvnitř záhonu produkuje teplo a dodává do půdy živiny. S probíhajícím rozkladem tak můžete na záhonu vystřídat rostliny na "potravu" různě náročné.

Jak to teda probíhalo:

Krok 1: Plánování.
Zahrada je ve svahu orientovaném k jihu rozdělena cestou na dvě pole. Záhon jsme vyměřili na levém poli nahoře (pokud se nám to zalíbí, budou pod ním ještě dalšíS vyplazeným jazykem). Záhon nekopíruje vrstevnici, ale je mírně našikmo, takže spodní (přední) svah záhonu má JZ orientaci.
Krok 2: Vykopeme díru...
a to o rozměrech: 7 m na délku, 1,2 m na šířku a 30 cm do hloubky.


Krok 3: Navršíme dřevo.
Používali jsme větve i polena různých šířek, co bylo dostupné. Dřevo je potřeba velmi pečlivě skládat, aby byla stavba pevná a nezhroutila se. Dřevěná kostra měla na výšku 1 metr (70 cm nad povrch).


Krok 4: Drny.
Dřevěnou konstrukci jsme obalili drny trávy, hlínou nahoru. Tím jsme navíc zmenšili plochu cestičky a rozšířili pole Mrkající.


Krok 5: Hlína.
Drny jsme ještě "oplácali" vrstvou hlíny. Celá vrstva drnů a půdy má mocnost asi 30 cm.

Zde ještě pro představu jakýsi řez záhonem, kde jsou vidět všechny tři vrstvy: dřevo, pak drny a v pozadí již komplet i s hlínou.

Krok 6: Mulčování.
Na závěr jsme celý záhon obalili slámou. Sláma brání růstu plevele a navíc, když se rozkláda, dodává do půdy živiny.


Výsledné rozměry záhonu jsou 7 metrů na délku, 1,8 metrů na šířku a 1 m na výšku, sklon je 60°.
Správně by se měl záhon hned osázet, aby se zpevnil. Páč jsme ho dělali v zimě, zpevnili jsme ho zatím jen pomocí klacků a latí.
Hotovo! Ten už jen naplánovat co zasadíme Smějící se.

Pseudokohout

16. března 2012 v 16:03 Recepty
Naše varianta populární vietnamské "Omáčky s kohoutem".

60g čerstvých Bird's Eyes
šťáva z 1 citronu
3 stroužky česneku
1t čerstvého nastrouhaného zázvoru
2t sečuánského pepře
1T cukru
2T rybí omáčky
1t tapioky

Všechno se to umixuje a směs se krátce povaří. A je to.
t...čajová lžička, T...polévková lžíce

Nezralá salsa

14. března 2012 v 20:59 Recepty
Naprosto úžasný recept na to, jak se vyrovnat se spoustou rajčat, která nestihnou na podzim dozrát, od jedné paní z Missouri.

asi kilo nezralých rajčat
1/2 kg cibule
400g červených sladkých paprik
1/4kg jablek (nějaká kyselejší odrůda)
6 stroužků česneku¨
1/2 až 1 šálek jablečného nebo vinného octa (dávám vinný, páč je míň kyselý a ono je celá ta salsa už tak dost kyselá)
1T soli
4 jalapenno papričky
2T koriandrové natě
1t římského kmínu

Rajčata, cibule, česnek, papriky a jablka se nakrájí nadrobno, podlijí octem, osolí a vaří. Bez pokličky, na mírném ohni, asi hodinu. Pak se přidají nadrobno nakrájené chilli papričky, koriandrová nať a římský kmín a celé se to vaří ještě asi pět minut. Poté homogenizujeme ponorným mixérem. Dáme do skleniček a do ledničky. Bez zavaření vydrží asi dva měsíce. Jinak je to nutné zavařit (15 minut) a nebo dát víc octa.

t...čajová lžička, T...polévková lžíce

Omáčka Berbere

14. března 2012 v 20:23 Recepty
Berbere je zřejmě obecný amharský název pro jakoukoliv chilli omáčku, takže receptů je nejspíš nepočítaně, protože si ji každý dělá po svém. Tento recept ale nemá žádný exotický původ a to ze dvou prostých důvodů. Zaprvé, Etiopané si nevedou kuchařky a dělají to od oka podle chuti. A zadruhé, Etiopané, kteří vaří po hospodách, zpravidla neznají anglické názvy koření, tudíž pokud zrovna poblíž nemáte tlumočníka, tak vám stejně moc neporadí. Takže recept je odněkud z internetu od někoho, kdo poblíž tlumočníka měl a nebo uměl amharsky a nebo to byl Etiopan, co uměl anglicky ...prostě se mu nějak podařilo zapsat, co v tom vlastně je. A takhle to děláme my:

2 cibule
6 chilli papriček (Ethiopian Fire nebo Filfil-I-Hind)
3 nebo 4 sladké papriky
6 stroužků česneku
2T soli
1t řeckého sena
1t koriandru (semen)
1t kardamomu
1/2t ajwainu
1/2t hřebíčku
1/4t muškátového květu
1/4t skořice
1t černého pepře
voda

Všechno koření s výjimkou pepře nadrtíme v hmoždíři. Nasucho opražíme na pánvi. Pak přidáme na drobno nakrájenou zeleninu, osolíme, podlejeme vodou a dusíme dokud zelenina není krásně měkká. Vše umixujeme a přidáme nadrcený pepř. Omáčku skladujeme ve skleničkách v ledničce. Není třeba ji zavařovat, protože je tam hřebíček a celkem dost chilli, tudíž pro bakterie a houby je to prostředí dosti nehostinné.

Snad jen:
t...čajová lžička, T...polévková lžíce
Ajwain (Trachyspermum ammi) též ajowan nebo carom je koření příbuzné kmínu. Vůní připomíná tymián, chutí je hořké a pálivé, proto se s ním musí opatrně. U nás se shání obtížně.
Letos si ho zkusíme vypěstovat sami, tak snad se nám vyvede :-).

Papričky 2009-2011

13. března 2012 v 20:17 Profily odrůd

Zde je přehled druhů a jejich odrůd, které jsme pěstovali v posledních třech letech. Objektem našeho zájmu nejsou papričky s co nejvyšší ostrostí, ale spíše odrůdy zajímavé svým vhledem, původem, chutí či vůní a nebo způsobem využití.


Capsicum annuum

Bird's Eyes

Odrůda z JV Asie. Početné, protáhlé, červené, tenkostěnné plody, do 5 cm. Mají široké využití v asijské kuchyni, například "omáčka s kohoutem". Asi 50 000 - 100 000 SHU. Pod označením "Ptačí oči" se bohužel ukrývá hned několik odrůd, mimo jiné i druhu Capsicum frutescens.



Filfil-I-Hind

Tato na západě téměř neznámá odrůda objevená v Iránu, kam se ale podle názvu dostala zřejmě z Indie nebo Pákistánu, je asi největší kuriozitou naší sbírky. Plodí pozdě ale bohatě, rostliny jsou mohutné, je lépe je pěstovat ve volné půdě. Lze ji pěstovat i v květináči jako trvalku, ale je nutné je stříhat. Plody jsou kulaté, červené, v průměru asi 2 cm. Široké využití při přípravě jídel i omáček. Asi 20 000 SHU.



Pasilla Bajio

Odrůda z Mexika. Nepočetné plody jsou dlouhé, tmavě hnědozelené. Její plody se často suší nebo udí. Asi 250 SHU.



Ancho Grande

Odrůda z Mexika. Plodí bohatě, papričky jsou tmavě hnědozelené, klasického tvaru zeleninové papriky akorát menší. Stejně jako Pasilla se často suší a udí ("ancho"). Pokud se používají čerstvé říká se jim "Poblano". Asi 1000 SHU.



Ancho Mulato

Podobné Ancho Grande, vzhledem i ostrostí, plody jsou menší a tmavě hnědé.


Pimento L Sweet

Populární odrůda ze Španělska. Početné vejčité plody červené barvy, do 7 cm, sladké a šťavnaté, mají široké využití. Do 100 SHU.

Jalapeño

Pochází z Mexika. Plody se sklízí nezralé, zelené, asi 5 cm velké. Uzeným plodům se říká "Chipotle", jinak se jí i čerstvé, nakládané či plněné, v Texasu se z nich dělá džem. Asi 2500-8000 SHU.

Czech Black

Pochází z Československa. Plody připomínají Jalapeño, jsou menší, tmavě červenofialové a zašpičatělé. Bohužel nám příliš neplodila. Asi 5000 SHU.

Black Pearl

Pochází z USA. All America Selection winner 2006. Vytváří krásné kompaktní keříčky, s černými stonky i lístky, při nedostatku světla jsou lístky zelené. Používá se často jako dekorativní keřík, který dobře snáší přímé slunce. Papričky hezky fialově kvetou, plody jsou velmi drobné, černofialové barvy. Vynikající do nakládaných okurek. Asi 30 000 SHU.

Sweet Chocolate

Velmi chutné, dekorativní a sladké "bell peppers" tmavě hnědé barvy. Plody jsou menší než u komerčních zvonkových paprik. Plodí dobře, rostliny nejsou velké, lze je dobře pěstovat třeba v kbelících. Velmi odolné, plodí až do mrazů.


Capsicum chinense

Fatalii

Odrůda pochází ze střední Afriky. Početné plody jsou žluté, okolo 5 cm a jakoby pomačkané. Mají velmi výraznou ovocnou kořeněnou vůni. 100 000 - 200 000 SHU. Vhodná pro pěstování v nádobách i jako trvalka.



Habanero Ivory Strain 2

Odrůda pochází z Karibiku. Plody jsou drobné, 1 - 2 cm velké, světle žluté barvy. Velmi vhodné pro pěstování v bytě, hojně kvete a plodí i několikrát ročně. Stonek časem dřevnatí, větvičky se zkracují a mají drobnější lístky, starší rostliny jsou tak kompaktnější. Asi 100 000 - 200 000 SHU.



Capsicum pubescens

Rocoto Red

Odrůda z Peru. Rostliny jsou velké, mohutné s dlohými větvemi a chlupatými lístky, dobře snáší chladno. Plody jsou početné, červené, vejčitého tvaru a asi 5 cm velké, s černými semeny. Kvetení indukují větší rozdíly teplot mezi dnem a nocí, proto plodí zpravidla na jaře nebo na podzim. Vhodná pro pěstování v nádobách, jen je lepší ji pro její velikost stříhat. Asi 30 000 - 50 000 SHU.

V roce 2012 máme vyseto 31 nových odrůd.















Jak pěstovat papričky aneb Studie v zelené

13. března 2012 v 18:20 Pěstování

První krokem je výběr a nákup semínek. Tato fáze začíná dlouhými hodinami prohlížením internetu. Semena nakupujeme většinou v Německu nebo v UK a nebo kdekoliv, kde požadovanou odrůdu mají. Výběr odrůd je možný z několika hledisek. Prvním je zajímavost odrůdy, ať již historická, kulinářská a nebo estetická. Kriteriem může být i pálivost zvolené papričky, máme i pár "nejedlých" odrůd, ale povětšinou se snažíme vybírat papričky, které budou mít i kulinářské využití, takže do 200 000 SHU. Papričky kolem 1 milionu a více, se navzdory extremistům, kteří je konzumují a své utrpení publikují na internetu, ve skutečnosti používají hlavně k medicinským účelům. Dalším kriteriem je i botanický druh papričky, s nímž to ale může být trochu komplikované, protože některé názvy zahrnují více odrůd z různých druhů a je třeba si to ohlídat. Z praktických důvodů se snažím hlídat i množství, protože naše prostory nejsou neomezené :-).

Když dorazí obálky a balíčky z různých koutů světa začíná výsev. Papričky lze vysévat naprosto kdykoliv. Ideální je konec ledna, aby rostliny do května, kdy se stěhují ven, dosáhly přiměřené velikosti. Letos jsme to nevydrželi a vyseli první papričky už v prosinci. Rostou krásně, ale světla je málo. Rozhodli jsme se jim přisvěcovat. Vyrazili jsme do OBI koupit žárovku, vyzbrojeni jedinou znalostí a tou byla velikost objímky. Nabídka velkého množství žárovek nás trochu zaskočila. Vratili jsme se domů a po několika hodinách googlení jsme zjistili, že je to vlastně jedno. Pro malé rostliny jsou nejlepší žárovky 3000 - 4000K, čím je rostlina starší, tím míň na tom záleží. Zakoupili jsme příslušné žárovky a zjistili, že rostlinky mají raději tu část dne, kdy se jim svítí, než tu když jsou na přirozeném světle na okně. Což je možná dáno ani ne tak našim skvělým výběrem žárovek jako spíš tím, že je pořád zataženo.

Zpět k výsevu. Semínka koupeme ve fungicidu, protože sejeme na vlhkou vatu, která ráda plesniví. Používáme plastové krabičky, v nichž se prodávají saláty. Je dobré si vyzkoušet, jestli ta která odrůda preferuje při klíčení více teplo či tmu. Podle toho držíme krabičky pod radiátorem nebo ve skříni. Papričky začnou klíčit zpravidla do týdne. Vyséváme do plastových výlisů (školky) a popisujeme na plastové štítky. V tuto dobu kupujeme hlístice proti smutnicím, které rády překusují hypokotyly malých rostlinek. Po krátkém období radosti i obav o zdraví našich malých svěřenců nastává první doba přesazování. Papričky rostou ve srovnání třeba s rajčaty či jinými zeleninami celkem pomalu. Přesazujeme do menších kelímků od jogurtů a smetany, později ještě jednou do větších, popisujeme přímo na kelímky lihovkou. Papričky dáváme ven v polovině května, napřed jen tak v kelímcích do nepoužívaného akvária, později do pařeniště, až dojde místo, tak mimo.


Papričky nejsou náročné na vodu, je lépe je zalévat spíše málo. Preferují slunce, světlo a teplo, což se zpravidla odrazí na kvalitě plodů. Chilli papričky jsou poměrně drobné rostliny, s pár výjimkami (např. Rocoto a Filfil-I-Hind). Lze je pěstovat celý život v květináči, dají se i stříhat a upravovat jako bonzaje. Všechny druhy rodu Capsicum jsou trvalky, včetně druhu Capsicum annuum (navzdory jeho názvu). Žádna z papriček není mrazuvzdorná, je nutné je před mrazy zase uložit v bytě. Problematické jsou odrůdy z velmi teplých oblastí, které si neuvědomují, že to co ony považují za nástup přijatelných teplot je už u nás vrchol a lepší už to nebude, rostou dlouho a plodí pozdě a často už to stihnou jen taktak. Naopak u Rocota indukují kvetení větší rozdíly v teplotách během dne a noci a proto kvete zpravidla na jaře a na podzim. Papričky, které pěstujeme v bytě jako trvalky, kvetou stále během celého roku a je nutno je opylovat.

Papričky jsou zpravidla rostliny zdravé a vitální. Na nemoci houbové příliš netrpí, zato jsou oblíbeným terčem škůdců živočišných. Sotva vyrostou z nebezpečí smutnic, jsou tu molice. Zvláštní je, že v literatuře se molice jako škůdce paprik neuvádí, my s ní bojujeme neustále. Používáme sprchu, lepové desky a posřik z řepkového oleje. Když je nákaza velká, sáhneme po chemii a karanténě. Mšice si na pálivé papričky netroufnou a když, tak po přisátí hynou. Dobrá prevence proti škůdcům je vysévat do okolí paprik a rajčat měsíček a aksamitník.

Průmyslová hnojiva nepoužíváme vůbec. Hnojíme kompostem a kostní moučkou (fosfor). Pokud používáte hnojivo pro trávník, nikdy nedávejte trávu do kompostu (selektivní herbicidy proti dvouděložným rostlinám)!

Pěstování paprik je radost, jsou to ideální rostliny do bytu. Nejsou zbytečně velké, jsou úhledné, kvetou drobnými květy různých barev a jsou užitečné.