Povídání nejen o papričkách pro všechny, co rádi něco pěstují a jsou rádi, když je pálí huba.

Jak pěstovat papričky aneb Studie v zelené

13. března 2012 v 18:20 |  Pěstování

První krokem je výběr a nákup semínek. Tato fáze začíná dlouhými hodinami prohlížením internetu. Semena nakupujeme většinou v Německu nebo v UK a nebo kdekoliv, kde požadovanou odrůdu mají. Výběr odrůd je možný z několika hledisek. Prvním je zajímavost odrůdy, ať již historická, kulinářská a nebo estetická. Kriteriem může být i pálivost zvolené papričky, máme i pár "nejedlých" odrůd, ale povětšinou se snažíme vybírat papričky, které budou mít i kulinářské využití, takže do 200 000 SHU. Papričky kolem 1 milionu a více, se navzdory extremistům, kteří je konzumují a své utrpení publikují na internetu, ve skutečnosti používají hlavně k medicinským účelům. Dalším kriteriem je i botanický druh papričky, s nímž to ale může být trochu komplikované, protože některé názvy zahrnují více odrůd z různých druhů a je třeba si to ohlídat. Z praktických důvodů se snažím hlídat i množství, protože naše prostory nejsou neomezené :-).

Když dorazí obálky a balíčky z různých koutů světa začíná výsev. Papričky lze vysévat naprosto kdykoliv. Ideální je konec ledna, aby rostliny do května, kdy se stěhují ven, dosáhly přiměřené velikosti. Letos jsme to nevydrželi a vyseli první papričky už v prosinci. Rostou krásně, ale světla je málo. Rozhodli jsme se jim přisvěcovat. Vyrazili jsme do OBI koupit žárovku, vyzbrojeni jedinou znalostí a tou byla velikost objímky. Nabídka velkého množství žárovek nás trochu zaskočila. Vratili jsme se domů a po několika hodinách googlení jsme zjistili, že je to vlastně jedno. Pro malé rostliny jsou nejlepší žárovky 3000 - 4000K, čím je rostlina starší, tím míň na tom záleží. Zakoupili jsme příslušné žárovky a zjistili, že rostlinky mají raději tu část dne, kdy se jim svítí, než tu když jsou na přirozeném světle na okně. Což je možná dáno ani ne tak našim skvělým výběrem žárovek jako spíš tím, že je pořád zataženo.

Zpět k výsevu. Semínka koupeme ve fungicidu, protože sejeme na vlhkou vatu, která ráda plesniví. Používáme plastové krabičky, v nichž se prodávají saláty. Je dobré si vyzkoušet, jestli ta která odrůda preferuje při klíčení více teplo či tmu. Podle toho držíme krabičky pod radiátorem nebo ve skříni. Papričky začnou klíčit zpravidla do týdne. Vyséváme do plastových výlisů (školky) a popisujeme na plastové štítky. V tuto dobu kupujeme hlístice proti smutnicím, které rády překusují hypokotyly malých rostlinek. Po krátkém období radosti i obav o zdraví našich malých svěřenců nastává první doba přesazování. Papričky rostou ve srovnání třeba s rajčaty či jinými zeleninami celkem pomalu. Přesazujeme do menších kelímků od jogurtů a smetany, později ještě jednou do větších, popisujeme přímo na kelímky lihovkou. Papričky dáváme ven v polovině května, napřed jen tak v kelímcích do nepoužívaného akvária, později do pařeniště, až dojde místo, tak mimo.


Papričky nejsou náročné na vodu, je lépe je zalévat spíše málo. Preferují slunce, světlo a teplo, což se zpravidla odrazí na kvalitě plodů. Chilli papričky jsou poměrně drobné rostliny, s pár výjimkami (např. Rocoto a Filfil-I-Hind). Lze je pěstovat celý život v květináči, dají se i stříhat a upravovat jako bonzaje. Všechny druhy rodu Capsicum jsou trvalky, včetně druhu Capsicum annuum (navzdory jeho názvu). Žádna z papriček není mrazuvzdorná, je nutné je před mrazy zase uložit v bytě. Problematické jsou odrůdy z velmi teplých oblastí, které si neuvědomují, že to co ony považují za nástup přijatelných teplot je už u nás vrchol a lepší už to nebude, rostou dlouho a plodí pozdě a často už to stihnou jen taktak. Naopak u Rocota indukují kvetení větší rozdíly v teplotách během dne a noci a proto kvete zpravidla na jaře a na podzim. Papričky, které pěstujeme v bytě jako trvalky, kvetou stále během celého roku a je nutno je opylovat.

Papričky jsou zpravidla rostliny zdravé a vitální. Na nemoci houbové příliš netrpí, zato jsou oblíbeným terčem škůdců živočišných. Sotva vyrostou z nebezpečí smutnic, jsou tu molice. Zvláštní je, že v literatuře se molice jako škůdce paprik neuvádí, my s ní bojujeme neustále. Používáme sprchu, lepové desky a posřik z řepkového oleje. Když je nákaza velká, sáhneme po chemii a karanténě. Mšice si na pálivé papričky netroufnou a když, tak po přisátí hynou. Dobrá prevence proti škůdcům je vysévat do okolí paprik a rajčat měsíček a aksamitník.

Průmyslová hnojiva nepoužíváme vůbec. Hnojíme kompostem a kostní moučkou (fosfor). Pokud používáte hnojivo pro trávník, nikdy nedávejte trávu do kompostu (selektivní herbicidy proti dvouděložným rostlinám)!

Pěstování paprik je radost, jsou to ideální rostliny do bytu. Nejsou zbytečně velké, jsou úhledné, kvetou drobnými květy různých barev a jsou užitečné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petr S. Petr S. | E-mail | Web | 16. září 2012 v 14:42 | Reagovat

Super článek. Nemáte tip na nějaký spolehlivý eshop na semínka s dobrým výběrem? Děkuji,  S.

2 filfil filfil | 25. července 2013 v 12:59 | Reagovat

Děkujeme. Můžu doporučit obchod www.semillas.de, mají super výběr.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama