Povídání nejen o papričkách pro všechny, co rádi něco pěstují a jsou rádi, když je pálí huba.

Duben 2012

Víkend v ekozahradě

29. dubna 2012 v 21:42 Ekozahrada
To byl hic! Počasí jako stvořené pro práci na zahradě, teda až na ten vítr. V sobotu jsme postavili foliovník pro papriky a v neděli jsme ho zase museli rozebrat, páč nám málem uletěl. Bohudík jsme nestihli vysadit ty papriky. Tohle počasí svádí k tomu, dát už všechno ven, ale do Zmrzlých je ještě čas. Přesto jsme se nechali nadchnout a vysadili jsme pár rajčat a to odrůdy z podobných zeměpisných šířek (Hillbilly, Cherokee, Aunt Ruby's German Green, Black Trifele, Trophy), které by případné ochlazení mohly zvládnout. Přihodili jsme k nim nějakou tu kulatou mrkev (Parisian Carrot), aksamitníky a bazalku, miřík a ať jim není smutno.
Pustili jsme se i do osazování vyvýšeného záhonu, zatím je na něm pět melounů, čtyři vigny, okurky a pár cibulí a pro nás trochu překvapivě i pýr. Když jsme se v brzkém jaře probírali těmi tunami semínek a plánovali, našli jsme samozřejmě i nějaká ta stará semínka, která už mají svá nejlepší léta (rozuměj klíčivost) nejspíš za sebou. Podle rodinného hesla "Přece to nevyhodíme!" jsme tyto sesypali do jednoho sáčku, zamíchali a posypali tím náš vyvýšený záhon. No a teď se necháme překvapit.
Páč tykve (jakož i papriky a rajčata) jsme vyseli strašně brzo, začaly nám ty bestie kvést už asi před měsícem. Tykev je hrozný žrout a množství živin v kelímku od jogurtu není neomezené, rozhodli jsme se, že musí z domu! Ať už bude počasí jakékoliv. Založili jsme tedy poněkud rozsáhlý záhon tzv. "Tří sester" (respektive čtyř) ve složení tykve, fazole, slunečnice, respektive kukuřice. Tykve ve složení: dvě odrůdy typu Hubbard (Golden a Blue), Lakota, Květa, muškátová tykev, Sweet Dumpling, kalebasa, Coccozella von Tripolis (cuketa), Patty Green Tint a nějaký bezejmenný bílý patizon. U plotu pak necháme pnout tykve olejné, na semínka do domácího chleba.

Tři sestry, z nichž jsou zatím vidět jen tykve, ale mezi nimi jsou zasety slunečnice a kukuřice a po obvodu záhonu jsou fazole.

Co se terasových záhonů týče, jsou v pravdě permakulturní, a to proto, že popisovač, kterým jsme označovali přísadu se ukázal nebýt lihovým a veškerá jména se ztratila, nu což, necháme se překvapit, však ono se brzy pozná co to všude roste. Každopádně je tam dost celeru, pastiňáku a kedluben, bylinky se poznají, až pokvetou.
Nejvyšší záhon jsem osazovala já teď o víkendu, takže vím, že je tam zelí (Brunswick), řepa (Detroit), celer (Giant Prague), nějaká stará odrůda tuřínu, jejíž jméno si nepamatuji a něco, co snad bude květák Igloory a chřestový hrách. Mezi tím je šanta, jeden z mnoha druhů aksamitníků (cedulka vzala za své), tymián a měsíček.


Do přední zahrady nám přibyly (z lesa zcizeny...chci říct přesazeny) česnáčky (Alliaria petiolata) a nějaký divoký česnek. To jen tak na okraj, protože přední zahrada je sama o sobě dost zajímavý a velmi krásný projekt (jedlé keře a trvalky), který si zaslouží samostatné povídání, hned jak bude kompletně osázená.

Odvšivování paprik

4. dubna 2012 v 21:12 Pěstování
Naše papriky si pořídily nového parazita. A je žravý.
Je to roztoč Polyphagotarsonemus latus. Není to žádná vzácnost, ale my ho máme letos poprvé.
Vypadá takhle:
Photo by Christopher Pooley

(Připomnělo mi: Když jsme měli první hodinu parazitologie, přišel vyučující do posluchárny a na stůl rázně postavil válec s asi dvoumetrovým červem a řekl: "TOTO je parazit a má ho každý z vás!")

Je tak malý, že není vidět, ti největší macci mají až čtvrt milimetru. Jeho působení na rostlině je ale dost nápadné. Jeho záludnost spočívá v tom, že poškození, které způsobuje, vypadá spíš jako otrava nějakým herbicidem. Takže člověk se pak zabývá tím, zda je něco v nepořádku s půdou, a roztoč se mezitím vesele množí. Příznaky jsou následující: odumírání růstového vrcholu, kroucení a krnění mladých lístků a rezavé skvrny a posléze nekrózy na starších listech.

Nu a co s tím teda? Na tyto pacholky zabírají běžné prostředky proti roztočům, draví roztoči a pak na patnáct minut namočit rostliny do vody o teplotě 43 až 45 °C. Roztoč je to totiž chladnomilný a při vyšších teplotách hyne. A takhle vtipně to pak vypadá v praxi:
Papriky jsou velmi odolné rostliny, co se poškození nadzemní části týče, takže doufejme, že se brzy zregenerují.


Nové záhony

2. dubna 2012 v 23:21 Ekozahrada
Předminulý víkend přibyly do naší ekozahrady dva nové záhony. První z nich je na místě,kde předtím byla jen tráva (jaké plýtvání!), takže jsme to napřed museli trošku porýt rycími vidlemi.

V pozadí je Motúčko, náš nový a úplně skvělý pomocník.

Poté jsme na záhon naskládali kartonové krabice. Zabrání růstu trávy (připraví ji o světlo) a ta se pod nimi pěkně odumře a rozloží se, čímž poslouží jako zdroj živin. Navíc krabice jsou edafonem (půdními breberami) také rozložitelné Usmívající se.

Další vrstvy mulče jsou kompost a samozřejmě sláma.
A je to!

Druhý záhon, v pravé části zahrady, je už oset. Vysypali jsme na neho směs mrkví, petržele, pastiňáku, hlávkového salátu, římského salátu, jarní cibulky, sazečky, laskavce a lebedy. Kolem stromků je vysetá pažitka, která odpuzuje slimáky, mšice a strupovitost jabloní.
Vlevo, tam co je ta sláma, je česnek. Původně byla sláma na celém záhonu, ale vítr ji sfoukl a zastavila se až o výše zmíněný česnek. Drátěné sklo u plotu pomáhá oddělit naši ekozahradu od zahrady souseda, který není tak eko a nešetří na chemii.