Povídání nejen o papričkách pro všechny, co rádi něco pěstují a jsou rádi, když je pálí huba.

Červenec 2012

Dobří sousedé

31. července 2012 v 13:53 Ekozahrada
Velmi se nám osvědčilo pěstování kadeřavé kapusty v okolí rajčat. Loni rajčata trpěla mračny molic, které sajou na listech a plodech a dost nepříjemně tím rostliny poškozují. Letos se ale hejna molic přestěhovala na kapustu, jejimž silným listům příliš neuškodí a rajčata mají pokoj.

Poznámky k růstovým vlastnostem rajčat

31. července 2012 v 13:02 Pěstování
Tak jsme letos již potřetí uvazovali rajčata. Proti mému přesvědčení jsme je byli nuceni i prostříhat, což nám umožnilo prohlédnout si jednotlivé rostliny.
Zmiňovat se o tom, že tetičky (Aunt Ruby's German Green) jsou obrovské je snad zbytečné. Carbon je rostlina sice velká, ale i přes to, že má mít poměrně velké plody, má slabé větve. Překvapivě Persimon, odrůda velkých žlutých rajčat známá již z roku 1781, není žádný gigant. Naopak Trophy, je skutečný obr a museli jsme ji vyvázat již ke třem tyčkám. I když plody nejsou nijak velké, jsou tato rajčata známa svým bujným vzrůstem a nutno dodat, že jednotlivé větve jsou velmi mohutné.
Žádný obr není ani Hillbilly, ale nemyslím si, že by to byla obecná vlastnost této odrůdy se skutečně obřími plody. Bude to spíš tím, že ji utiskovalo rozrostlé Trophy. Mimořádně velký je letos Oaxacan Jewel, s čímž jsme počítali a dali jsme ho zvlášť od ostatních. Oaxacani se větví nízko u země a mají velmi dlouhé a silné větve, čehož jsme využili k tomu, že jsme jednu větev přihrnuli hlínou a nechali zakořenit. Cherokee nám dělá radost. Je to velmi velká a úhledná rostlina, tak mohutná, že kompaktně roste bez nutnosti nějaké opory. Naopak sama slouží jako opora pro mexickou okurku, jejíž drobné výhonky s rostomile malinkatými květy a plody se po ní utěšenou pnou. Isis Candy je letos velmi malé, ale po zkušenostech z loňska víme, že to není jeho vina. Na vině jsou spíš floxy, které rostlinu zcela zastínily. Jelikož jsou už odkvetlé, tak jsme je ustřihli a Isis Candy to snad alespoň trošku dožene.
Nakonec jsme byli nuceni vytrhat "dobrovolníky", malé rostliny, které se rozšířily ze semínek z kompostu. Ne že bychom byli nevděční, ale prales už byl prostě příliš hustý. K našemu příjemnému překvapení byl mezi dobrovolníky i Black Trifele. Přesadili jsme ho na lukrativní lokalitu u kompostu a budeme doufat, že se odmění alespoň pár plody.

Polévka z tykve

23. července 2012 v 21:41 Recepty
1/2 tykve Golden Hubbard (asi 1,5 kg), pokrájené na kostičky
1/4 středně velkého celeru
1 cibule
3 stroužky česneku
5 listů krvavce
2T másla
sůl
bobkový list
majoránka
nové koření
muškátový květ
paprika
černý pepř
černý kardamom

Na másle osmažíme cibuli, celer a česnek. Přidáme tykev, sůl a koření, zalijeme vodou a vaříme do změknutí. Rozmixujeme, přidáme jemně usekaný krvavec a je to.

Kořenová zelenina 2012

23. července 2012 v 16:16 Profily odrůd
Co se jedlých kořínků týče, vyseli jsme letos několik druhů mrkví (Sylva, Lenka, Paris Market (oranžové), Cosmic Purple (fialová), Solar Yellow (žlutá), Lunar White (bílá), Atomic Red (červená)). Takže letos budou mrkve skutečně pestrobarevné. Pěstování mrkví jiných barev než oranžové není žádný výstřelek. Divoké mrkve mají barvu kořenů bílou. Pěstování mrkví začalo ve střední Asii. Žluté karotenové mrkve vznikly v Anatolii před osmým stoletím našeho letopočtu. Fialové mrkve pochází ze střední Asie (Afgánistán), ale jsou doloženy i ze starověkého Egypta z druhého tisíciletí před naším letopočtem. Bílé mrkve vznikly pravděpodobně mutací z mrkví fialových, u nichž došlo ke ztrátě schopnosti tvořit antokyany. Kdy vznikly těžko říct, protože doboví autoři je neodlišují od pastiňáku. Původ červených mrkví je nejasný, ale pochází zřejmě z východní Asie. Každopádně v Chalífátu se v devátém století pěstovaly již červené, fialové i žluté mrkve. O oranžových mrkvích se tvrdí, že je vyšlechtili Holanďani, protože chtěli mít mrkve v národní barvě. Je to vtipné, ale asi to tak není. Objevují se v Evropě již v 16. století a nejspíš vznikly jako barevná varianta žlutých mrkví. V 17. století si je Holanďané oblíbili pro jejich sympaticky oranžovou barvu a pustili se do jejich pěstování a šlechtění a tím z nich udělali dominantní mrkve v Evropě. S mrkvemi to zkrátka není jednoduché.
Další kořínky, které jsme letos vyseli, jsou pastiňáky, nicméně se v houští našich záhonů někam ztratily. Protože já i můj muž jsme velcí fandové celeru, pořídili jsme našim i bulvový celer a to starou českou odrůdu Giant Prague. Rostliny jsou nádherné, takže už teď se na ně stráášně těšíme.

Mrkev Paris Market
Francouzská odrůda z 19. století. Mrkvičky jsou kulaté, oranžové a velké asi jako ředkvička. Je krásně měkkoučká, velmi sladká s výrazně mrkvovým aroma. Je to spíš taková sladká jednohubka až dvojhubka (chutná skutečně skvěle), vzhledem k tomu jak jsou mrkvičky malé, to na žadné velké vaření není. Na druhou stranu kulaté mrkve jsou ideálním řešením pro kamenité či méně kypré půdy. Pokud člověk nevyžaduje metráky mrkve, nelze než doporučit.

řepa Detroit 2 Bonel
Řepám se letos dařilo a semínka snad vyklíčila úplně všechna. Detroit je odrůda se sytě červenými bulvami, pěkných pravidelných tvarů, křehkých a měkkých, bez stopy dřevnatění. Také chuťově jsou vynikající. Pokud někomu přijde chuť červené řepy trochu nepříjemná, ale přesto by ji rád jedl, doporučuji začít právě s touto odrůdou, která je velmi jemná a sladká a při vaření smrdí méně, než běžně pěstované řepy. Udělal nám opravdu radost, protože doteď jsem červenou řepu používala jen na džus, ale po ochutnání této odrůdy jsem si ji opravdu zamilovala.
Jedna zajímavost ohledně červené řepy. Řepa je bohatým zdrojem bóru, který je důležitý pro tvorbu pohlavních hormonů. Již staří římané považovali řepu za afrodiziakum.

Promo na ochutnávky

23. července 2012 v 12:26 Ekozahrada
Ochutnávky ochutnávek. O víkendu jsme sklízeli. Vzhledem k nešťastnému způsobu tohoto léta má všechno mraky plodů, ale nic nedozrává. Jelikož dnes konečně vysvitlo slunce děláme si naději na epidemii rajčat, která vypukne snad již příští týden. Mezitím se alespoň pochlubíme zeleninkou, která nám v posledních dnech dělala radost.

Více v rubrice Profily odrůd.

A přece jsou brambory!

15. července 2012 v 14:02 Ekozahrada
Někde jsem si tu posteskla, že pěstování brambor v záhonech s kartony a slámou se moc nedaří. Pár jich zmrzlo, pár sežrali hlodavci. Teď jsme vykopali jeden kopec a světe div se! Jsou úžasné. Krásné, zdravé a obrovské. Největší měla dvacet centimetrů. Žádné malé mrcky, ale nádherné brambory. Dnes byly na oběd a jsou vynikající. Natě jsou stále úplně zelené, vydrží ještě aspoň měsíc. Takže brambory do slámy a kartonů rozhodně ANO. Jsme nadšeni.


Všechno roste, všechno plodí...

10. července 2012 v 20:48 Ekozahrada
Alespoň tak jsem to slyšela. Ano, tak to je. Nebyla jsem u nás na zahradě už více než dva týdny a ještě podobně dlouho nebudu. Proto trochu váznou ochutnávky. Ale sezóna teprve začíná a všechno doženu. Mám tu ale pár fotek, o které bych se ráda podělila.
A tady je týdenní reportáž od mojí maminky (ať sem pořád nepíšu jenom já), kterou jsem (proti její vůli) zkopírovala z naší konverzace na Skypu:
"Ale řeknu ti, je to fakt zahrádka pro silný povahy! Je to džungle a je to dobrodružný. A je úžasný, že tam přečkal vcelku dobře česnek a cibule, byť neměla žádný prostor, vypadá taky dobře.
No akorát ten pastinák tam není. A hrachu se moc nedaří, ale to bude spíš odrůdou, protože tam nemá žádnou konkurenci. I ten celer vypadá dobře, byť je celý schovaný."
Takže teď už ty fotky:

Tykev Lakota a "jahodový špenát"
Pepino (Solanum muricatum)

A ještě jsem neodolala, čtyři z pěti posledních loňských jablek. Takhle krásně vypadají v červenci. A bez kapky chemie.

A na závěr trochu krásy. Nepěstujeme jen rostliny jedlé a krásné ale i jenom krásné. I když...zavadlé květy ibišku dáváme papouškům (máme dva invalidní alexandry, postarší rozelu a andulku), kteří je s oblibou cupují.

Tykve 2012

10. července 2012 v 19:37 Profily odrůd
Letošní rok bude ve znamení tykví! Máme asi 40 rostlin z 11 odrůd. Tykve pěstujeme ve společenstvu s fazolemi, kukuřicí a slunečnicí a mimořádně jim to vyhovuje. Předpěstovávali jsme je u nás v Brně a z nedočkavosti jsme je vyseli už s rajčaty. Není to nutné a ani to není dobrý nápad. Nejen, že jsou obrovské a zabírají místo, ale strašně brzy kvetou. Je lepší je vyset rovnou ven. Tykve jsou poměrně odolné vůči chladu, byť jsou uváděny jako rostliny teplomilné, a letošní podivné jaro jim neublížilo.

Sweet Dumpling
Spíše pozdní odrůda vhodná ke skladování. Plodí drobné, kulovité, žebrované tykvičky (asi 15 cm v průměru) bílé barvy později se na nich objevuje zelené žíhání. Nejčastější způsob zpracování je, že se odkrojí vršek, naplní se a jí pak vcelku. Zkoušeli jsme i syrové a do polévky. Dnes budou mít premiéru jako náhrada avokáda v sushi. O výsledek se určitě podělíme. Jsou výtečné, příjemně sladké s výrazně oříškovou chutí. Dužnina je jako byste udělali pyré z dýňových semínek.

Květa
Česká (Nebo československá? Nebo slovenská? Je zajímavé, jak prodejcům semen nepřijde důležité odkud odrůda pochází.) odrůda keříčkové tykve. Rostliny jsou velké a zdravé. Dobře klíčí a rychle rostou. Začínají kvést již asi ve věku 1,5 měsíce. Museli jsme květy vyštipovat, aby rostliny trochu narostly. Plodí od začátku července až do září (tak uvidíme :-)). Plody jsou dlouhé a bílé, válcovité,tvarem připomínají cuketu. Dužnina je sytě žluté barvy se semeny po celé délce. Plody váží průměrně asi 1,5 kg, ale naše první sklizená měla 3,5kg.
Plody jsou lahodné, máslové, tak dobré, že se dají jíst i syrové. Tykev Květa se u nás setkala s ohromným nadšením, takže určitě budeme pěstovat i nadále a vřele doporučujeme.

Lakota
Tato odrůda pocházi od indiánů kmene Lakota (západní Siuxové). Je to zimní tykev, určená ke skladování. Plodi až do podzimu a velmi vydatně. Rostliny jsou velké a velmi zdravé, odolné vůči chladu. Plody mají hruškovitý tvar, sytě oranžovou barvu se zeleným žíháním. Dřeň je sytě žlutá až oranžová. Plody dorůstají asi 5 kg. Lakota je oblíbená pro svůj velmi dekorativní vzhled, výborné plody a dobrou skladovatelnost. Správně uložené plody vydrží až 6 měsíců.
Jedli jsme ji jako pyré, protože se hned rozvaří, takže tento způsob úpravy je asi nejschůdnější. Určitě vyzkoušíme i další recepty, myslím si, že na moučníky bude úžasná, a rádi se podělíme. Chuť je vynikající, lahodná, sladká, oříšková. Prvotřídní tykev, rozhodně rozšíříme davy jejich nadšených fanoušků.

Golden Hubbard
Americká odrůda z Massachusetts. Je to zimní tykev vhodná ke skladování, hodně podobná Lakotě . Velké rostliny mimořádně dobře plodí a jsou velmi odolné. Plody jsou asi 3 kg velké, barevně podobné Lakotě, ale mají tvar citronu. Chuť je vynikající, sladká, plná, máslová. Zkoušeli jsme z ní dělat polévku a american pumpkin pie a obojí bylo výtečné.

Blue Hubbard
Další tykev typu Hubbard, tentokrát modrošedé barvy. Modrý Hubbard plodí trochu méně než zlatý, ale plody jsou větší. Přesto, že se uvádí, že je chuťově lepší než zlatý, myslím si, že chutná úplně stejně.

Cocozelle von Tripolis
Cukety s dekorativními zeleně žíhanými plody, které dorůstají postupně, neplodí příliš bohatě. Chuťově se podobají jiným cuketám, jsou měkké šťavnaté a možná trošku více škrobnaté, než cukety na jaké jsme byli zvyklí předtím. Jedli jsme ji v polévce i zapékanou a je velmi dobrá.


Papričky 2012

8. července 2012 v 13:04 Profily odrůd
Capsicum annuum
Yolo Wonder
Celkem nová odruda z USA, která vznikla jako odolnější náhrada za Californian Wonder, jemuž je velmi podobná. Můžeme potvrdit, že je skutečně odolnější, překvapivě výborně snáší i menší mrazíky. Keříky jsou poměrně velké a dobře plodí. Papričky jsou hranaté, červené, silnostěnné. Chuť je příjemně sladká, plná, něco mezi klasickou zvonkovou paprikou a kapií.

Californian Wonder
Velmi populární odrůda zvonkových paprik. Uvádí se jako paprika odolná vůči chladnému klimatu a vhodná pro pěstování v květináčích. Popis i chuť je vícemeně podobná jako u Yolo Wonder, rostliny jsou menší a choulostivější. Asi podlehneme módním trendům a budeme propříště věnovat pozornost spíše Yolo Wonder, pro její snazší pěstování.

Nocera Giallo
Italská zeleninová odrůda. Plody jsou vzhledem k rozměrům rostliny legračně velké, hranatého tvaru, na konci zašpičatělé, žluté. Rozhodně doporučujeme konzumovat zasyrova, maximálně do salátu, ale rozhodně nijak tepelně neupravovat. Prostě proto, že je to škoda. Nocera Giallo jsou vynikající, chuť je plná, sladká a přitom krásně zeleninová. Je to zkrátka úplně jiná třída než běžně dostupné zvonkové papriky.

Amaryl
Československá odrůda. Hezké, kompaktní a velmi mohutné rostliny, s velkými listy a fialovými nody. Velmi odolné, silné květní stopky s velkými květy dobře snáší nepříznivé počasí. Vhodná i pro pěstování v kbelíku. Kvete brzy a velmi hojně. Plody jsou fialové, asi 8 cm velké, protáhlé a zašpičatělé. Nepálí, jsou výrazně zeleninové chuti, nepříliš sladké. Široké využití, do dušených jídel i jako barevné zpestření salátů. Doporučujeme.

Žitava
Slovenská kořeninová paprika určená k sušení a drcení. Plody jsou sytě červené, vevnitř karmínové, asi 7 cm dlouhé a zahnuté. Za čerstva mají sladkou a mírně kyselou chuť zcela nepodobnou zeleninovým paprikám. Daly by se přirovnat k feferonkám, ale nepálí.


Nepali
Nepálská odrůda pocházející ze semen která americký botanik John L. Creech získal v roce 1963 pro semennou banku USDA. Rostliny jsou poměrně plodné a rané. Papričky cayennského typu jsou asi 10 cm dlouhé a vhodné k sušení. Navzdory svému jménu dost slušně pálí.
Asi 30 000 - 40 000 SHU.

'Orissa'
Semena této odrůdy přivezl Dr. Jaroslav Rozman z východoindického státu Orissa. Asi 5 cm dlouhé tenkostěnné papričky cayennského typu mají výrazné aroma kořeninových paprik a jsou vhodné zejména k sušení.
Kolem 60 000 SHU.

Capsicum chinense
Aji Dulce Amarillo
Odrůda poněkud tajemného původu, pravděpodobně z bolivijsko-brazilského pohraničí. Pěkné, typicky habanerovité rostliny dobře a rychle rostou a na to, že jde o Capsicum chinense poměrně vydatně plodí již v prvním roce. Plody jsou asi 2 - 3 cm velké, kulovité a hladké. Nejsou tak pomačkané jako Habanero nebo Fatalii. Barva plodů je žlutá. Zkoušeli jsme je jíst i zelené, chuť již byla vyvinutá, ale papričky byly tenkostěnné. Ve zralosti jsou šťavnaté a stěna plodu je vzhledem k jeho velikosti překvapivě silná. Chuť je ovocná, voní po citrusech. Na této odrůdě si člověk vychutná zvláštní chuť papriček Capsicum chinense bez toho, aby si spálil hubu. Ve zralosti jsou mírně pálivé, ale nic co by se nedalo přežít. Do 1000 SHU.

Aribibi Gusano
Tato odrůda pochází z oblasti El Beni v Bolivii. Rostliny jsou poměrně drobné, ale bohatě kvetou a plodí. Plody jsou protáhlé, asi 5mm široké a 3 až 5 cm dlouhé. Barva je světle žlutá, někdy téměř bílá. Aroma je velmi výrazné a připomíná citrusové ovoce. Tyto papričky jsou vhodnější pro použití v čerstvém stavu, k sušení se pro svou šťavnatost příliš nehodí.
Rozhodně nejlepší nová odrůda tohoto roku.
50 000 - 60 000 SHU (některé zdroje uvádějí 300 000 až 450 000 SHU, ale tyto hodnoty jsou evidentně vycucané z prstu).

Trinidad Perfume
Tato odrůda pochází z karibského ostrova Trinidad. Rostliny jsou poměrně malé a úroda v prvním roce byla nepatrná. Žluté až oranžové plody jsou asi 3 cm dlouhé a sladké s téměř neznatelně štiplavými žilkami. Vůně připomíná tropické ovoce, hlavně plody mučenky a manga.
Do 250 SHU.

Burkina Yellow Scotch Bonnet
Odrůda pocházející ze západoafrického státu Burkina Faso. Rostliny jsou v prvním roce drobné, ale poměrně plodné. Plody jsou oranžové, šťavnaté, 3 až 4 cm dlouhé. Chuť i vůně jsou výrazně ovocné.
Cca 70 000 - 100 000 SHU.

CGN21500
Odrůda objevená prof. Barbarou Pickersgill roku 1972 v severovýchodní Brazílii. Rostliny jsou nízké a keřovité a bohatě kvetou a plodí. Plody jsou 2 až 3 cm velké, kulovité, světle oranžové s nádechem do fialova. Chuť i vůně jsou výrazně ovocné, připomínající broskev. Rozdíl pálivosti žilek a dužniny je nápadnější než u jiných paprik, podobně jako u Aji Dulce.
Cca 50 000 SHU.

Goronong
Odrůda pocházející z Malajsie. Roste pomalu, ale plodí hodně. Plody jsou 5 až 6 cm dlouhé, žluté a nápadně vrásčité. Chuť je poměrně nevýrazná, vůně citrusová. Navzdory hrozivému vzhledu moc pálivé nejsou.
Cca 10 000 SHU

Suave Orange
Odrůda z Nového Mexika. Rostliny jsou obří, jako malé stromky. Jsou mimořádně pěkné a hlavně odolné vůči nemocem i parazitům (a že jsme jich letos měli). Kvůli jejich rychlému růstu a velké zdatnosti si myslím, že by se daly pěkně tvarovat. Tomu, kdo by chtěl pěstovat krásné a naprosto "neškodné" chilli, tuto odrůdu nelze než doporučit. Plody jsou asi 6 cm dlouhé a 4cm široké. Chuť, vůně i pálivost se podobají Aji Dulce. Pokrájené plody se hodí na ozvláštnění salátů, polévek i pomazánek.

"Habanero Red"
Neidentifikovaná rostlina, jejíž semena jsme získali pod označením "Habanero Red". Rostlina je velmi malá, plody rovněž, asi 1 cm. Stěna plodů je červená, velice silná a šťavnatá. Chuť a vůně je nevýrazná a spíše než C. chinense připomíná kořeninové papriky cayenského typu.
Cca 40 000 SHU.

Capsicum baccatum
Ethiopian Fire
Odrůda pocházející údajně z Etiopské vysočiny. Rostliny jsou už v prvním roce poměrně veliké, keřovité a bohatě plodí. Papričky jsou dlouhé 3 až 5 cm a vzhledem připomínají Ptačí Oči, mají však silnějsí stěny a jsou podstatně šťavnatější. Co do chuti a vůně nejsou příliš výrazné a připomínají zeleninové papriky. Hodí se spíš k použití v čerstvém stavu nebo k zavaření, než k sušení. Cca 50 000 SHU.


Zelené listí 2012

5. července 2012 v 16:33 Profily odrůd
Mizuna
Japonská listová hořčice. Používá se do salátů, polévek a prostě všude tam, kam chcete přidat něco zeleného. Vysévá se od brzkého jara po celý zbytek roku. U nás se jí daří a pěkně roste.
Jídlu svou přítomností neuškodí, ale taky mu moc nedodá. Ve srovnání s ostatními podobnými bylinkami nás moc nenadchla. Není ani hořká ani ostrá.

Rukola (Roquette, Arugula)
Italská listová řepka, kterou pěstovali již staří římané. Využití i pěstování je podobné jako u mizuny, dává se též na pizzu. Má vysoký obsah vitaminu C. Listí se dá i koupit, ale kupované bývá hořké, zatímco naše čerstvě sklizené nikdy hořké nebylo.
Je měkká, šťavnatá, ostrá a je více cítit po hořčici než mizuna. Dodá šmrnc každému jídlu a zejména zjara, kdy je člověk lačen čehokoliv čerstvého a zeleného, je k nezaplacení. Vynikající bylinka. Určitě ji budeme pěstovat i nadále a všem vřele doporučovat.

Lebeda zahradní
Stará kulturní rostlina, kterou pěstovali už v antice. Barevné kultivary se pěstují jako okrasné rostliny, odpuzuje krtky. Pěstuje se snadno, roste všude, preferuje stanoviště bohatá dusíkem. První ji ochutnali rodiče, maminka mi nadšeně volala jaký lahodný salát z ní je. Samozřejmě jsem to chtěla taky zkusit a dovezla jsem si do Brna igelitku listí. Udělala jsem mísu salátu (súl, ocet, cukr) a ono nic moc. Mému muži to taky nechutnalo, navíc říkal, že divně smrdí. Bylo mi líto to vyhodit a tak jsem to nechala být. Asi po hodině jsem se k salátu vrátila, že to ještě zkusím a ejhle! Zápach byl pryč a salát byl moc dobrý. Potřebuje jen uležet. Listy změknou, mají příjemně nahořklou, lehce oříškovou chuť.
Rozhodně stojí za to vyzkoušet!