Povídání nejen o papričkách pro všechny, co rádi něco pěstují a jsou rádi, když je pálí huba.

Říjen 2013

Přeživší

22. října 2013 v 18:29 Pěstování
Tož jsem dělala inventuru paprik, páč jsem chtěla uvolnit stolek pod nima. Vyhodila jsem pár chcíplotin (paprik), palmu kterou tak dlouho nikdo nechtěl, až zemřela žalem, a galgán. Zázvorovité rostliny nejsou z těch nejdekorativnějších. Jistě, krásně kvetou. Většinu času ale tráví coby veliká kořenová hlíza v zemi. Čas od času, jim vyroste stonek s řídkým listovím a když má člověk štěstí, pak rozkvetou. Galgán je z trojice kurkuma, zázvor a galgán ten nejhezčí, dokonce i zelená část je celkem dekorativní. Teda když je. Nicméně poměr cena-výkon, rozuměj náklady na prostor-estetická hodnota, mluví v neprospěch galgánu. Ale zpět k paprikám. Mačetou jsem se prosekala mučenkou a našla hned několik živých rostlin. Co nešlo přehlédnout je Suave Orange (Capsicum chinense), téměř metrová rostlina s drobnými bílými kvítky. Další nezmar je Habaňero Ivory Strain 2, jedna z dvou našich nejstarších rostlin. V kuchyni jsem objevila ještě jedno Habanero, tentokrát Mustard. Má molice. Což má blbý, páč postřik proti molicím už se odstěhoval na Vysočinu. Zbavili jsme tudíž rostlinu všech listů a než znovu obroste, bude už taky na Vysočině. Zde musím smutně podotknout, že jsme se rozhodli utratit liánu Argyrea nervosa. Strávila s námi mnoho let v podobě malého keříku a letos se konečně rozhodla chovat jako liána a pořídila si asi metrový šlahoun. To bylo v létě, venku se jí líbilo. Argyrea je neuvěřitelné semeniště škůdců (několik let po sobě vyhrála anketu o Nejlepší Zdroj Molic) a v její blízkosti trpí všechny ostatní rostliny. Vysadíme si ale novou a budeme doufat, že tentokrát to nějak lépe zvládneme. Dále jsem našla Goronong, Trinidad Perfume (obě C. chinense), "Orissa", Canario (C. pubescens) a Tabasco (C. frutescens) a dvě rostliny u nichž se ztratil popisek (jedna je nějaké C. chinense a druhá pravděpodobně asi tříleté Bird's Eyes). Venku si krásného podzimu užívá Rocoto Red.
V čem jsou příčiny letošního neúspěchu? Především invaze roztočů. To byla dost katastrofa. Když má člověk mnoho rostlin jednoho druhu nebo rodu pohromadě (a že jich letos bylo skoro sto), je strašně snadné mezi nimi šířit nějakou nákazu nebo škůdce. Monokultury nejsou přirozené a jejich udržování něco stojí. Mladí a přestárlí (C. annuum není příliš dlouhověkká rostlina) to bohužel odnesli nejhůř. Také rostliny sužované molicemi nebyly v kondici, aby se s roztoči vyrovnaly. No co už. Máme spousty nových semínek a v zimě začneme nanovo. Do zahrady jsme proti škůdcům vyseli rozličné aromatické rostliny, tak jich asi pár hodíme i do kelímku a umístíme je mezi papriky. Něco jako řimbaba do každé rodiny. Třeba to zabere a zase brzy zaplníme všechny horizontální prostory paprikami.

Zavařování

9. října 2013 v 10:39 Recepty
Po naložení ryzců, výrobě nezralé salzy a čalamády jsme se dostali i k zavařování tykviček. Použili jsme několik nedorostlých Delicat a jednu Musquee de Provence, která vyrostla do úctyhodných 10 cm, než celá rostlina včetně plodů zmrzla. Překvapením bylo, že chutná a voní jako avokádo. Jak chutná zralá se asi dozvíme až příští rok. Naplnili jsme tři malé a jednu velkou zavařovačku. Jak jsme to teda dělali:
Tykvičky jsme nakrájeli na asi půlcentimetrové plátky a nebo půlměsíčky a nechali dvě hodiny odležet ve slaném nálevu. Naplnili jsme sklenice tykvičkami, přidali mrkev, cibuli a na každou sklenici stroužek česneku. Na naplnění skleniček stačil litr nálevu. Spojili jsme několik receptů, které jsme našli na internetu.
Svařili jsme:
4 dcl červeného vinného octa
6 dcl vody
5T cukru
1t koriandru
4 hřebíčky
1t jalovcových kuliček
4 kuličky nového koření
1t pepře
1/2 t pálivé papriky
a 1t drceného kmínu.
Do každé sklenice jsme na závěr přidali snítku estragonu. Teď už jen zbývá doufat, že to bude dobré.

Inventura dýní

8. října 2013 v 15:34 Ekozahrada
Tož už jsme sklidili všechny dýně. Není jich úplně málo ale čekali jsme víc. Ale i tak to bude na jídlo stačit, za předpokladu, že nechceme jíst dýně každý den. Což, ruku na srdce, nechceme.
Když teď koukám z okna, říkám si, že jako člověk jsem sice ráda, že tento týden má být teplo, ale z pohledu zahradníka mohlo to být tak nějak obráceně. Co je naší zelenině platné, že má být nejkrásnější říjnový týden, když minulý týden chcípla zimou?
Zpátky k těm dýním. Je jich sice plný sklep, ale mráz plody poškodil a na skladování se nebudou hodit. Budeme je muset zpracovat teď. Zavařit a zamrazit. Dokud jsou vcelku, navštívila jsem je s foťákem a proto budu mít do Profilů i fotky :-). Vzhledem k tomu, že některé tykvičky nestihly úplně dozrát, byl trochu problém s identifikací. V hromadě plodů jsme poznala Green Hubbard, Jarradale, Thelma Sanders Sweet Potato Acorn, Table King, Burgess Buttercup, Golden hubbard, spousty Delicaty a Crookneck. Na Vysočině jsme sklidili ještě modrý a zelený hubbard a něco, co by mohla být Musquee de Provence, ale je chudinka tak malá!