Povídání nejen o papričkách pro všechny, co rádi něco pěstují a jsou rádi, když je pálí huba.

Červen 2014

A prosim vás, co je to tady všude za ptáky?

23. června 2014 v 22:29 "Různé" a "jen tak"
A tady je ten můj kachník (sama stavěla) a hejno supíčat.

Ve skutečnosti je jich deset, ale jedna se šla zrovna koupat do nedalekého lavoru a nevešla se tudíž do záběru.

Co zaset?

23. června 2014 v 17:44 Ekozahrada
Anžto kachník je hotov, zůstává mi zase čas na zahrádku. Včera jsem ji posekla a můj muž okopal. Zdá se, že větší a náročnější rostlinstvo má tady cenu pěstovat jen na zvýšených obedněných záhonech. Mají výhodu nejen v tom, že do nich lze uložit velké množství kompostu a tím vytvořit aspoň nějaký substrát, ale taky proto, že chrání rostliny před chladem (i teď v červnu tu bývá v noci krásných 5 stupňů) a suchem (ani nepamatuju kdy naposledy pršelo aspoň tak, že by se druhý den zase nemuselo zalívat).
Zahrada je tedy posečena, uvolnily se nějaké záhony, ale co vyset? Jelikož dřepčíci mají zrovna vrchol sezóny, nepřipadá v úvahu nic brukvovitého. To už nám dali jasně najevo, když sežrali všechnu hořčici a ředkvičky, co jsem vysela posledně. Jelikož nám konečně začala růst červená řepa (Detroit Dark Red), posílena úspěchem vysela jsem další řádek, tentokrát válcovitou odrůdu Cylindrica. Další věc, co dřepčíci nežerou, je mrkev. Zasela jsem tureckou černou mrkev, naši milou Chantenay Royale a navrch ještě Parisian Carrot. No a špenát, protože ten má být v zahradě přítomen neustále. Jelikož se z nás stali nejen zahrádkáři ale i chovatelé, zasela jsem taktéž krmnou řepu.
Krásně nám zraje bob a v okolí budí pozornost. Protože, jak jsme zjistili, mnoho lidí neví, že lze něco takového vůbec pěstovat a nedej Bože i jíst. V době, kdy se tvoří na bobu lusky, je dobré vrchol rostliny ustříhnout. Voní a chutná, stejně jako peluška, po hrášku. Zelí už má hlávky, které na rozdíl od loňského roku nejsou duté, vyžrané od bělásků, ale pěkně plné a tvrdé.

Co nového

21. června 2014 v 11:18 Ekozahrada
Tento způsob léta, zdá se mi poněkud studený. Rajčata úspěšně zakrsávají. Papriky, které strádaly přílišným horkem, teď pro změnu strádají chladem a pomalu ztrácí lístek za lístkem. Na druhou stranu zelí a bob jsou zdá se spokojení. Překvapivě také tykve, které si hřejou nohy v záhoně s mlátem. Když se člověk věnuje zahradničení, vtírá se myšlenka se o produkty zahrady s někým podělit. Navíc když jeden bydlí v pivovaru, tak produkuje značné množství odpadu (mláta), který nabízí další využití. Na kompostování je ho příliš mnoho, i když musím říct, že se kompostuje výborně a zejména drobní roztoči ho velmi ochotně rozkládají. Podtrženo sečteno, rozhodli jsme se chovat užitečná domácí zvířata. Jelikož pozemek nenabízí dostatek prostoru a krmiva pro takové krasavce jako jsou čuníci či kozy, zvolili jsme něco menšího a rychleji využitelného. A tak jsem si ke všem starostem pořídila deset kaček pro štěstí. Dorazily včera, jsou jim čtyři týdny a mají se čile k světu. V podstatě od včerejška nedělám téměř nic jiného než plním jejich volátka. A že toho sežerou. Osobně příliš nevyznávám vykrmování zvířat pro maso, protože člověk může jíst po různých úpravách to samé jako oni a řetězec je tak kratší a efektivnější. Nicméně okolí si žáda maso a už teď je více než polovina kachniček zamluvena budoucími konzumenty. Já se o ně budu jen s láskou starat a pak jednou vyrazím na dlouhý výlet a až se vrátím, už tam nebudou. A pak si pořídím husy.
Výhodou kaček je kromě toho, že jsou to okouzlující stvoření se zajímavými projevy přesně podle učebnic etologie, je i to, že produkují velké množství znehodnocené podestýlky, kterou pak můžu zamulčovat ta nešťastná rajčata.