Povídání nejen o papričkách pro všechny, co rádi něco pěstují a jsou rádi, když je pálí huba.

Březen 2015

Všechno je to na houby

22. března 2015 v 12:51
Naše houbová zahrádka se utěšeně rozrůstá.
Kmeny s korálovcem tiše prorůstají, voní lesem s houbama a už se těšíme, až je dáme ven.

Růžová hlíva stále plodí na kartonu. Měli jsme problém s vysycháním plodnic a proto jsme pytle otevřeli, postavili na polystyrenový věneček a ten umístili do pečícího plechu s vodou a celé to obalili mikrotenovým pytlem.


Pro pečárku císařskou, kterou nyní pěstujeme na zrní, jsme opatřili hnůj a slámu a velikou krabici. Až se to spojí, vystrčíme to na zahradu a uvidíme.

Pořídili jsme i hlívu bílou, ale teď jen porůstá ruličky toaleťáku, takže k ní zatím není moc co říct.

Další novinka, co máme, je čirůvka fialová (Lepista nuda). Vynikající, byť blbě vypadající houba. Čirůvky lze pěstovat na zbytcích ze zahrady, dílny či chléva (větvičky, listí, seno, sláma, hobliny, hnůj, karton). Tráví jak celulózu, tak lignin, tudíž substrát může být a měl by být hodně různorodý. Založili jsme pěstební hromadu v zahradě, do níž jsme navršili, co jsme pohrabali po zahradě, slámu, hnůj a nějaké mrtvé netýkavky a prolili jsme to vodou.
A teď k těm velkým plánům s asparátem.
Asparát je rostlina, která potřebuje hlubokou a úživnou půdu, navíc s vysokou vrstvou mulče, v němž se tvoří ty špargle. Vrstva mulče může být zároveň i substrátem pro čirůvku. Ta ho postupně bude přeměňovat na substrát pro chřest. Aby se kruh uzavřel, můžeme ostříhané větvičky chřestu přidávat do mulče. Tak na jaře sklízíme špargle, v létě se těšíme z okrasného roští a na podzim vyrazíme na houby. Rozhodli jsme se založit veliký krásný bed (vybudovaný z klád a kamenů) a do něho založit chřestovo-čirůvkový záhon. Až to bude určitě vyfotíme a budeme průběžně hlásit výsledky.

Už to zase začíná...

22. března 2015 v 12:01
Zase máme plný byt školek a kelímků. Papriky už se přestěhovaly ze školek s vlhkým perlitem, kde klíčily, do nápojových kelímků. Každý rok doplňujeme odrůdy, jejichž příslušníci z nějakého důvodu naše společenství opustili. Takže místo věkovitého Habanera Ivory Strain 2, které se rozhodlo odejít do Chilli nebe, máme teď šest malých Habaner Ivory Strain 2. Přikoupili jsme letos šest nových odrůd: El Remo, Beni Highlands, Machu Picchu, Santa Lucia, Pimenta da Neyde, Madre de Rios. Protože máme v bytě zimu, vyrobili jsme pro mladé rostlinky fóliovníčky ze špejlí a mikrotenových pytlů. Papričkám se to, zdá se, dost líbí.
Něco jako tip pro pěstitele:
Přestože máme plný byt rostlin a hub, máme poměrně nízkou vzdušnou vlhkost. Papriky, které se tísní na parapetu okna nad radiátorem, rychle vysychaly. Při přesazování jsme tedy do substrátu zamíchali zeolit. Ten v květináčích bobtná a drží vodu. A je to o něco lepší. Pokud zapomínáte zalévat pravidelně kytky, je zeolit vcelku užitečný pomocník.
Už jsme dali klíčit i rajčata (a už klíčí), ale nepořídili jsme žádnou novou odrůdu. Při loňském neúspěchu jsme některé, co už máme koupené, ještě ani neochutnali. Tudíž jestli se letos povedou, bude to jako by byly nové.
A ještě máme dvě nové zeleniny!
Vyseli jsme chřest. Pěkně roste a máme s ním velké plány! Viz další článek.
Také jsme vyseli artyčok a s tím velké plány nemáme. Je to jen takový pokus, zda by se mohlo podařit ho tu pěstovat. Artyčoky je prý možné v našem klimatu úspěšně pěstovat. Je jen nutné přes zimu kolem rostliny navršit kupku ochranného mulče. Zatím jsou sazenice veliké a šťastné, tak snad jim to dlouho vydrží.
Pak ještě máme vysety různé více či méně obskurní okrasné kytky, ale rozněžňovat se tu nad nima budu, až jestli porostou.

No a včera jsme konečně vybudovali tři nové bedy!

22. března 2015 v 11:30
Poslední měsíc už se dá pracovat venku. Vlastně je v tom něco magického, když člověk po zimě vyleze ven na slunce a vyzbrojen rycími vidlemi jde znovu svádět svůj donquijotský boj s kameny a bršlicí. Nezačali jsme tak zostra jako rytíř de la Mancha. Zpočátku jsme vždycky postáli na zahradě a řekli jsme si, že by bylo super vybudovat nové bedy, poryli jsme ty loňské a šli domů. (Ne, že by to nepotřebovaly. Ty bedy jsme založili na podzim a plnili je spíše jako kompost. Přes zimu tam proběhlo několik smrdutých anaerobních procesů a teď je občasné prorytí vrací do života (viděli jsme žížalu a pár roztočů).)
Před třemi týdny jsme vyseli jarní zeleninu do záhonu pod netkanou textilii. Kromě bobů a hrášku jsme vyseli náš oblíbený špenát, hlávkový salát, hořčici, plno ředkviček a rukolu a celé jsme to zhusta poprášili kozlíčkem. Při rytí jsme zjistili, že loňská úroda mrkví vůbec nebyla špatná! Sklízíme je doteď.
Chtěla bych uličky mezi bedy vyplnit užitkovými okrasnými keříčky a bylinkami, aby se tam lépe chodilo. Vysela jsem si pažitku, heřmánek, měsíček, aksamitníky, saturejku, bazalku, petrželku, kerblík třebuli, tabák (Nicotiana alata), monardu, šalvěj a perilu.
V truhlíčku v miniskleníčku předpěstováváme zelí Golden Acre a novinku pekingské zelí Michihili, které by se mělo dát pěstovat zjara a sklízet před létem. Letos zkusíme květák Snowball, protože jsme dostali semínka a byla by to škoda nevyužít.
No a včera jsme konečně vybudovali tři nové bedy!