Povídání nejen o papričkách pro všechny, co rádi něco pěstují a jsou rádi, když je pálí huba.

Květen 2015

Chovatelské úspěchy

16. května 2015 v 22:34
Několik chovatelských úspěchů z naší domácnosti...
Ačkoliv je letos všechna zelenina pozdějc, dřepčíci si pospíšili a už stihli sežrat zelí a úspěšně ujídají ředkvičky.

Démon nikotinu ovládl molice, které jsou přímo magicky přitahovány k mladým rostlinkám tabáku. Je to sice jejich poslední cucnutí, ale zřejmě jim to stojí za to.

Pořídili jsme káčata a housata. Původně jsem si myslela, že si pořídím televizi, ale sledování drůbežátek je zábavnější.



Rodiče si pořídili kuřátka holokrček. Vypadají jako supi. Dokonce i ony samy si to o sobě myslí. Když jedna z nich seděla na okraji krabice a shlížela na ostatní, měly z ní strach.


Každý ze záhonů pro houby kromě hub obsadil jeden slepýš. Onehdá samička ze záhonu pro čirůvku navštívila samečka ze žampionové hromady a stočili se spolu do kroužku. Fotky nemáme a ikdyby jsme měli, tak je sem nedáme, protože bysme se báli obvinění ze šíření plazí pornografie. Snad se brzy dočkáme nadělení malých roztomilých slepýšátek. Jen budeme muset přidělat víc záhonů pro houby, abysme je měli kam dát.

Dnes jsem při sečení vypudila ze zahrady užovku hladkou. Snad se zase vrátí. Je fakt, že těžko by hledala v okolí někoho, kdo seče míň často než my.

Záhon pro asparát a čirůvku

4. května 2015 v 23:13 Pěstování
O výhodách pěstování asparátu a čirůvky fialové pospolu jsme už nedávno psali. Teď jsme se ale rozhoupali a záhon pro společné pěstování jsme založili. Zatím v něm je hnůj, posečená tráva, postarší seno, hotový kompost a mláto. Za ten asi týden, co ho máme, to tam dost žije. Hlavně aktinomycety to rozpálily naplno a rozkládají jako o život. Až prvotní nadšení dekompozitorů trochu opadne, přidáme hmotu bohatou na uhlík (celulózu a lignin), aby měla čirůvka co žrát. Do záhonu pak asi uděláme jámy, do nichž nasypeme nějakou hlínu, a zasadíme asparáty. No a pak už jen zaočkovat čirůvkou.

Před:

A po:

Krása střídá/bude střídat nádheru

4. května 2015 v 22:38
Udělali jsme si radost výletem na jarní prodejní výstavu rostlin ve Věžkách a nakoupili spoustu kytek do okrasných částí zahrady. A některé z nich jsou i jedlé.
Například kivi (Actinidia), které jsme chtěli pro jeho popínavý habitus (zakryje zídku v níž je HUP) a toleranci k jílovité půdě. Dále jsme zakoupili malinoostružinu (tayberry) a podivnou ostružinu odrůdy Oregon Thornless, která je ozdobná listem (asi jako kakost) a měla by být snad i jedlá a chutná.
"Daří" se nám růže. Nařízkovali jsme nějakou planou plazivou růži a hle, ze sedmi řízků tři víceméně žijí. Povzbuzeni tímto úspěchem jsme nakoupili dvě velkokvěté růže (červenou Caramba a žlutou Helena), jednu mnohokvětou (fialovou Road) a červenou plazivou. Vysadili jsme je v sobotu a už teď (v pondělí) porostly a přidaly lístky. Na pokrytí nejhnusnější části svahu jsme od našich přivezli tři trsy zimolezu.
Snažíme se vybudovat živý plot. Zatím je tvořen brsleny, mahonií, ibišky a muchovníkem. Problém je, že všechny tyto rostliny jsou zatím malé a lidi nám po nich přejíždějí auty, dětmi a psy. Aspoň že koně chodí po silnici. Teď jsme koupili Philadelphus, na který jsme se dlouho těšili a který má výhodu, že má světlé listy a je vyšší než tráva, takže je vidět. Abychom přítomnost živého plotu dali najevo, rozhodli jsme se mezi jednotlivé drobné komponenty vysadit něco nápadného a kolosálního, co vyroste za pár dní. Vyvolenou rostlinou je proso. Je vysoké až hanba, vypadá dobře a ptáci to ocení. Třeba se nám to zalíbí a uděláme plot ze stepních trvalých pros. V jiné části pozemku, kde je také třeba ohraničit plac, kam auta, děti a psi nemusí chodit, ale kde by proso působilo přece jen trochu moc kolosálně, jsme vyseli živý plot z vojtěšky. Celkem dobře vypadá, rychle roste, vydrží hodně a dá se i zkrmit drůbeži.