Povídání nejen o papričkách pro všechny, co rádi něco pěstují a jsou rádi, když je pálí huba.

Červenec 2015

Jak jse vyráběli jíchu

16. července 2015 v 12:33 Ekozahrada
Konečně jsme pustili do výroby kopřivové jíchy. Výroba jíchy z rozličných rostlin je jednoduchá a hnojení rostlin tímto produktem ekologické a prospěšné. Jíchy lze vyrábět z různých rostlin, uvádí se nejčastěji kopřivy, rajčata a kostival. Kostival je nejlepší, ale jsme na naše krásné trsy kostivalu tak pyšní, že nemáme to srdce je nechat někde zkvasit v sudu. A protože na břehu řeky Svratky u nás kvetou hlavně kopřivy (rozrazil je tu taky,ale malounko), rozhodli jsme se udělat jíchu z nich.
První věc, co člověk potřebuje, je vhodná nádoba. Na internetu jsme si našli obchod s použitými sudy v dojezdné vzdálenosti a zakoupili dva 60litrové soudky. Ono to bohatě stačí, protože výsledný produkt se ředí 1:9, takže ho má pak člověk se zahrádkou jako my ažaž.
Další věc jsou kopřivy. Uvádí se kilo kopřiv na 10 litrů vody. Vyzbrojeni košem na prádlo a rukavicemi jsme se vydali k vodě. Tady trochu odbočím. Máme housata. Dvě dvouměsíční a čtyři dvoutýdenní. Ta starší jsou mimořádně společenská a trvají na tom, aby jsme se jim každý den alespoň chvíli věnovali a vymysleli pro ně nějakou kratochvíli. Většinou jim stačí, že si k nám sednou a povídají nám něco a nebo nám něžně ozobávají oblečení. Takže vybaveni košem a rukavicemi a pronásledováni společenštější husičkou, která s roztaženými křídly a hlasitým plácáním blanitých tlapek na asfaltu běžela za námi, jsme se vydali k vodě a natrhali těch pět kilo kopřiv. Husa se dost nudila a nespokojeně brebentila, nebyla to zábava podle jejího gusta, ale aspoň nás nezdržovala, to se jí musí nechat. Náš návrat ocenilo zbývajících pět housat hlasitým povykem a tak jsme se posíleni jejich nadšením pustili do jíchy.


Kopřivy je dobré nastříhat či nasekat, aby do soudku pěkně vešly. A tady nám opět přišla na pomoc starší housata, tentokrát obě. Kupodivu je to činnost, která je dost popouzela. Předně, soudek má modré uši. Modré nádoby jsou určeny k přípravě směsi pro krmení hus tzv. tajemství modrého kbelíku, takže i tato nádoba musela být podrobena důkladnému přezkoumání husími zobáky. Dále, kopřivy vypadají jako něco, co se dá sežrat. Jenže nedá. Čerstvé kopřivy husy žrát nemohou, protože se o ně, stejně jako lidé, popálí. Takže jsem seděla na židličce a zahradnickými nůžkami stříhala kopřivy a cpala je do sudu a do toho mi dvě nazlobená housata ozobávala soudek, ukusovala kořeny kopřivám, oždibávala barevné proužky na rukavicích a oranžovou pojistku nůžek a sem tam i nějakou část mého oděvu. Protože přece panička má modrej kýbl, v němž ale není žrádlo pro ně a zelený, kterýho je všude plno a nedá se žrát a mají popálené tlapky, jak furt šlapou po těch blbých kopřivách a vůbec!
Kopřivy jsem nastříhala, zalili jsme je pěti kýbly vody a sud zavíčkovali. Nádobu s jíchou je vhodné zavřít, protože při kvašení bude smrdět. Jinak je dobré se směsí každý den trochu zamíchat. Kvašení trvá asi 10 - 14 dní. Husy jsme udobřili čerstvými bodláky a tajemstvím modrého kbelíku a mohly jít spát. Uvádí se, že je možné podobně kvasit i slepičince. Napadlo nás využít druhý soudek na výrobu jíchy z husinců. Husy žerou velké množství zelené potravy, kterou ale jen nedokonale tráví. Jejich bobky by tak mohly mít příznivější poměr uhlíku ku dusíku než slepičince a více se podobat třeba těm koňským. Každopádně je to surovina které teď máme nadbytek. Zvláště menší housata jsou velcí žrouti a tím i velcí sr...producenti.
Jinak stejně jako jíchy, lze z rozličných rostlin vyrábět i postřiky proti škůdcům. Louhovat je stačí je den až dva, popřípadě lze dělat i vývary, ale ředit se musí více, až 1:20. Kopřivy pomáhají proti mšicím. Ze snadno dostupných rostlin se na výrobu postřiků hodí pelyněk a vratič.


Závěrečná kontrola a můžeme kvasit!