Povídání nejen o papričkách pro všechny, co rádi něco pěstují a jsou rádi, když je pálí huba.

Chov hus II

17. dubna 2017 v 10:31

Zimování hus je celkem v klidu, husy snesou velké mrazy a Brunhilda jako drsňák spávala celou zimu venku na sněhu. Problém byl, že zamrzalo jídlo i voda a tak jsem k nim musela chodit ve dne v noci nosit teplé a nezamrzlé. Navíc husy srandovně kloužou a padají na ledě a jednou Brunhildě přimrzl jazyk ke kýblu.
Na jaře začíná doba rozmnožování. Námluvy i samotné páření probíhají u hus na vodě. Všude se píše o tom jak něžně houser huse obírá peří, jak kolem ní elegantně pluje, nabírá ladně hlavou vodu ...První věc je, že Helmut se nechodí koupat. A i kdyby tak naše vanička pro husy pojme jednu husu a když tam vleze Brunhilda není místo pro Helmuta. Když se náhodou vejdou oba, Brunhilda chytne Helmuta za krk, vleze mu na záda a strčí mu hlavu pod vodu. Protože jsem chtěla, aby si i Helmut užil trochu něžného dvoření, jak se o tom píše v těch časopisech, pořídila jsem jim větší bazének. Helmut se sice dál chodí koupat do kýble ale občas se nechá zatáhnout i do bazénku, kde Brunhilda naznačí ladné nabírání vody hlavou, pak chytne Helmuta za hlavu a vrazí mu ji pod vodu. Nicméně k dnešnímu dni Helmut snesl již čtyřicet vajec, takže asi topení dobrý.
Od doby co je Brunhilda dobrým manželem zodpovědným otcem mnoha vajec, změnilo se radikálně její chování. Je velmi teritoriální a obranářská. Chodí s pyšně vypjatou hrudí, což má za následek, že furt o něco zakopává a do něčeho vráží, páč si nevidí pod nohy. Honí kočky, psy, auta, vraždí pytle s odpadky a hlavně bílé gumáky. Ty jsou její vášní a vždycky je vidět to zklamání v jejich očích, když má páníček na nohách jiné boty. Jednou tu byl takový hodný pán, který nám přišel něco moc zajímavého povědět. Celou dobu mu střídavě na obou nohavicích visela Brunhilda, takže se při řeči zajímavě kymácel a jakoby pomalu tančil, jak se snažil osvobodit nohy z Brunhildiny moci. Po každém hrdinském činu se Brunhilda s triumfálním pokřikem vrací k Helmutovi a dožaduje se pochvaly. Helmutovi je to většinou jedno, protože ho zajímá jen jídlo. Normálně se chová jen když je Helmut na hnízdě a nemusí ho tedy ochraňovat. Potom je to zase stará dobrá Brunhilda. Přijde za námi, pokecá si, rozváže nám tkaničky, utrhne knoflík a spokojeně usne. Jsou to miláčci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama